DENÍK HUBNUTÍ: 1.-3. TÝDEN

Od prázdnin jsem hodně přibrala. Sice jsem se snažila hubnout tak nějak průběžně, jenže to moc velký účinek nemělo. Pořád jsem si říkala "musíš cvičit a nejez tu čokoládu", ale skutečně jsem se ke změnám odhodlala až po Velikonocích, kdy mi po přejídání bylo neskutečně špatně. Začala jsem si proto dělat zápisky, jak jím a cvičím. První a druhý týden pouze to, co jsem snědla "navíc" a jak jsem cvičila, třetí týden i podrobný popis, co jsem jedla. Snažím se tím zjistit, kde dělám chybu, abych jedla zdravěji.

1. TÝDEN

Pondělí: Jsou Velikonoce, a to znamená, že během celého dne si ukrajuji plátky beránka a mazance. Celkem je jich asi deset. V ošatce máme i čokoládová vajíčka, takže sním tak dvacet gramů čokolády. Mám toho přežírání už dost, a tak se jdu alespoň projít. Ujdu čtyři kilometry. A pak dvacet minut posiluji, následuje deset minut protahování. Snad se tím ty sladkosti alespoň trochu vyváží.

Úterý: Jím pravidelně, menší porce, ušla jsem čtyři kilometry, dvacet minut posilovala a potom se deset minut protahovala. Začínám celkem dobře.

Středa: Stejné jako v úterý, jenom jsem posilování s protahováním nahradila pětačtyřiceti minutami plavání.

Čtvrtek: Stejné jako v úterý.

Pátek: Jím pravidelně, menší porce, ale sním sto gramů čokolády! Ještě že jsem nevynechala čtyři kilometry chůze a dvacet minut posilování s deseti minutami protahování.

Sobota: Jdeme s mamkou na náměstí na trh, říkám si, že si dám od diety "volný den", ale je nějak až moc volný. Na náměstí jsem si koupila jeden listový šáteček s ořechovou náplní a jeden trdelník. Trdelník je celkem výstižný název, nejraději bych si řekla "že já trdlo to žrala", v tom mi však brání to, že nadávka "trdlo" mi připadá jak z knížek Boženy Němcové. V lednici máme navíc spoustu droždí, které se rozhodnu spotřebovat na lívance. Sním jich šest. Z pocitu viny jdu na pětačtyřicet minut plavat.

Neděle: Ohledně pohybu si dávám odpočinek, ale snažím se už jíst zdravě. Daří se mi to až na jogurt u svačiny, který je slazený (bílým cukrem).

2. TÝDEN

Pondělí:  Porce jídla jsou trochu větší, odpolední svačinky mám dvě, k večeři sním pšeničné těstoviny a plavu jenom půl hodiny, ale čtyři kilometry chůze neodbývám. No, žádná sláva, ale lepší málo, než nic.

Úterý: Jím pravidelně menší porce, jen pochybuji o tom, jak zdravé je rizoto z kulatozrnné rýže, co jsem měla k večeři. Ujdu čtyři kilometry, posiluji pětadvacet minut, potom se deset minut protahuji.

Středa: Jím pravidelně a menší porce, cvičím stejně jako v úterý. Dneska se mi daří.

Čtvrtek: Ohledně jídla nemám problémy, jen mi kvůli státnímu svátku chybí chůze (ty čtyři kilometry jsou totiž dva ráno do školy a další dva domů), ale plavu pětačtyřicet minut, takže se snad hýbu dost.

Pátek: Přes den se mi daří, ale večer má spolužačka oslavu narozenin. To znamená, že hodně jím (dva kousky dortu, tuna ovoce, dva plátky celozrnného chleba s trochou sýra) a piju (o tom se raději nebudu rozepisovat) a spím jen čtyři hodiny.

Sobota: Kvůli páteční oslavě mám úplně rozhozený režim, takže jím pouze čtyřikrát, ne pětkrát denně, jinak jím pravidelně a menší porce, tři kousky bábovky k odpolední svačině jsem však měla vynechat. Snad jsem ji spálila pětačtyřiceti minutami plavání.

Neděle: Porce jídla jsou trochu větší, ale opravdu jen trochu a jím pravidelně. Slazený jogurt k snídani jsem ale měla vynechat. Cvičení žádné, dělala jsem absolventskou práci, která mi zabrala skoro celý den.

3. TÝDEN

Pondělí

Snídaně: jáhlová kaše s mrkví, jablkem a lískovými ořechy

Dopolední svačina: 1 větší jablko

Oběd: 2 plátky žitného chleba namazané žervé s 10-ti plátky okurky

Odpolední svačina: kaše jako u snídaně (místo které jsem si měla dát jablko) a neslazená káva s 50ml mléka

Večeře: hrachová polévka, před ní ještě 1 vařená mrkev a hrst slunečnicových semínek, protože jsem hlady nevydržela čekat, než se polévka uvaří (ale mohla jsem si vystačit jenom s tou mrkví)

Cvičení: 2+2 kilometry chůze, 25 minut posilování a 10 minut protahování

Úterý

Snídaně: jáhlová kaše s mrkví, jablkem a lískovými ořechy

Dopolední svačina: 1 větší jablko

Oběd: 2 plátky žitného chleba namazané žervé s třetinou okurky a káva po obědě

Odpolední svačina: 1 jablko, ovesná kaše s rozinkami (tu jsem měla vynechat, ale zachránila mě, když jsem si chtěla dát piškoty a čokoládu) a káva

Večeře: zeleninové karí (zelenina dušená s kořením a jogurtem) plus rýže

Cvičení: 2 kilometry chůze, 45 minut plavání

Středa

Ráno jsem se probudila, a bylo mi strašně špatně, takže jsem dietu vůbec neřešila. K snídani jsem měla ovesnou kaši s rozinkami, k dopolední svačině banán a k obědu dvě hrsti vařené rýže (basmati). Mezi obědem a večeří jsem různě ujídala bábovku, kterou jsem napekla – to celkem bylo asi šest kousků! Poté jsem se šla projít (tak 3-4km), z čeho se mi udělalo ještě hůř, a to tak, že jsem přemýšlela, jestli dříve spadnu na chodník, jak se mi motá hlava, nebo budu zvracet do toho křoví. Tak jsem doma nějakou dobu ležela, vzdala pokusy o pohyb a povečeřela tři hrsti zeleninového rizota (z vařené rýže basmati a trochy mrkve, hrášku a kukuřice opečené na másle) a 50g hořké, sedmdesátiprocentní čokolády, po které se mi udělalo dobře.

Čtvrtek

Ve čtvrtek mi bylo stejně špatně jako předešlý den, tak jsem opět posnídala ovesnou kaši s rozinkami a dala si ke svačině banán. K obědu jsem měla dvě hrsti vařené rýže basmati, jenže než se uvařila, snědla jsem z hladu dva kousky bábovky. Další dva kousky bábovky jsem měla spolu s borůvkovým jogurtem (slazeným, se 3 procenty tuku) ke svačině. K večeři jsem si dala celerovou polévku s plátkem žitného chleba. V průběhu dne jsem ještě snědla 120g šedesátiprocentní hořké čokolády. Pohyb žádný. To je teda dieta!

Pátek

V pátek už mi bylo dobře, a tak jsem se snažila jíst konečně zdravě. Snídala jsem jáhlovou kaši s mrkví, jablkem a lískovými ořechy. Ke svačině jsem měla větší jablko, k obědu salát z 1 papriky, 3 cherry rajčat a 10-15 černých oliv s 1 plátkem žitného chleba. Potom přijela mamka s makovým závinem a udělala mi na něj strašnou chuť, ale odolala jsem a uvařila si místo něj kávu (ale neslazenou). Ke svačině jsem měla opět jablko a mamka závin, kterému jsem už podruhé neodolala a kousek si dala. Proč jsem tak pitomá? K večeři jsem snědla čočkový salát s červeným zelí, červenou cibulí a trochou nivy. Po večeři jsem sestře pekla narozeninový dort, u kterého jsem neodolala ujídání a snědla asi 1 lžíci piškotového těsta, 3-5 lžic krému z pudinku, mascarpone a šlehačky a 1 lžíci mandlových lupínků. Já jsem fakt pitomá! Pohyb, kromě tříhodinového běhání u trouby, žádný.

Sobota

Dnes slaví sestra narozeniny. Jedeme za ní do Prahy. Ráno si před cestou dávám ovesnou kaši s rozinkami a mandlemi, ale pak to vzdávám. Ke svačině mám kávu s dortíkem z Ikei a cestou z Ikei ještě vypiji jablečný mošt (nealko), na oběd jdeme do restaurace. Tam si dávám obrovskou tortillu plněnou hovězím, které naštěstí sním jenom půlku. K tomu vypiji asi sklenici malinové a sklenici melounové limonády, ty jsou však domácí, ne ty kupované obarvené a oslazené vody, takže nijak nevadí. Pak si ale po návratu z restaurace dávám kousek dortu (ten, který jsem pekla), další kousek ke svačině. K večeři mám čtyři menší kousky pizzy. Jedinou, i když opravdu malou záchranou, mi je, že jsem prošla celou Ikeu a půlku Prahy.

Neděle

"Dneska se už budu fakt snažit", říkám si. K snídani mám musli s mlékem, ke svačině menší jablko a asi 100ml jahodového jogurtového nápoje. S mými snahami to dopadá jako obvykle, protože na oběd jedeme do Ikei. Dávám si těstoviny s rajčatovou omáčkou (ještě že je to jen dětská porce), sklenici brusinkové limonády a po obědě skořicovou rolku s kávou. Po příjezdu domů se mi z toho plnění břicha stylem "pejsek s kočičkou pečou dort" udělá špatně a k odpolední svačině mám jenom kávu a po ní čaj. K večeři mám 3 hrsti vařené rýže. Jenže pak sním 50g čokolády (hořké, 70procentní)! Nesnáším se a přemýšlím, jak si odkrojit kus břicha. Zítra už OPRAVDU MUSÍM jíst lépe. A cvičit.

NA CO JSEM PŘIŠLA

Ano, třetí týden jsem jedla strašně. Možná si říkáte, jestli měly ty dva předchozí vůbec smysl, když jsem teď skoro tam, kde jsem byla. Na mém těle je to i vidět. Po prvních dvou týdnech začínalo být pevnější a hubenější, nyní se však nejvíce podobám praseti na porážku. Jenže i přesto to smysl mělo – vím (nebo alespoň mám pocit, že vím), co dělat, aby se mi to už příště nestalo.

1. Jeden den v týdnu si nechám odpočinkový a nebudu cvičit. Jenom tak budu mít energii na cvičení v příštích šesti dnech a jen tak neskoncuji s pohybem.
2. Jeden den v týdnu si taky povolím nějakou sladkost. Ale jen v malém množství – viz bod 3.
3. Nikdy, ale OPRAVDU NIKDY si neříkat větu "dneska na to kašlu, povolím si dneska nedietní den". Ne! Díky tomu se nacpu vším možným, dokud mi není špatně. Můžu si akorát říkat "dneska si povolím jeden zákusek" nebo "dneska si povolím hořkou čokoládu". Vždycky můžu dané sladkosti a jídla všeobecně sníst méně, v takovém množství, aby to byla jenom jediná chyba ten den. Protože pořád je rozdíl mezi půlkou pizzy s třemi zákusky a jedním zákuskem. A ne malý.
4. Můžu odbývat zdravou stravu, ale ne cvičení (samozřejmě však kromě toho, když jsem nemocná).
5. Pomáhá mi zapisovat si, jak jsem jedla a cvičila. To, co jsem dělala špatně, si ale musím nějak zvýraznit. V celodenním přehledu se totiž snadno ztratí pár kousků bábovky. A já potřebuji mít všechno navíc na očích, spíše si tak řeknu "čokoládu jsi měla včera, tak si ji už dneska nedávej".
6. Potřebuji jasný plán. Pro další týden si sepíši, co nesmím a co bych měla jíst a před každou chutí na sladkost si to přečtu. Něco jako: "Nežer to, tady to máš černé na bílém."
7. Hlavní je mít motivaci, musím si proto najít nějakou opravdu silnou. Důležité je také odměňovat se za pokroky (odměny jsou totiž také motivací).