 |
| Palác Kinských |
Z něj jsme nejprve zašly do Paláce Kinských na
expozici "Umění Asie a starověku". Mamka obdivovala různou keramiku,
pán, co se procházel poblíž nás, fotil antické a asijské sochy s velkým
zapálením, jako by si ho muzeum najalo na zdokumentování, mně se zalíbila barevně
malovaná starověká keramika a šperky, které bych si spolu s tou keramikou
klidně koupila i teď. Pěkné byly i japonské a čínské vázy, talíře a džbánky s květinovými
motivy.
Současně tu byla i výstava "Nečekané dědictví: Šíma,
Štyrský, Toyen, Zrzavý...". Pravda, některé obrazy byly hrozně depresivní,
ale našly jsme tu i takové, co by se nám líbilo mít v obýváku.
"Ty lidi nevědí, co dělají." Smály jsme se pak
dlouhatánské frontě na výstavu Tima Burtona (ve které většina lidí stála jen
proto, aby mohli říct, že "viděli Burtona" a o výstavu samotnou jim
zas až tak nejde).
Obešly jsme frontu na Burtona, nakoukly do kostela sv.
Mikuláše a chtěly vyjít na věž Staroměstské radnice. Jenže bylo dvanáct a
všichni se nahrnuli před orloj kvůli procesí apoštolů. Nebylo tam k hnutí.
"Počkáme, až to skončí, a všichni odejdou." Řekla jsem mamce a
myslela si, jak skvěle jsem situaci vyřešila. Ukázalo se, že to tak snadné
nebude. Část turistů po "představení" sice odešla, hodně se jich ovšem
přesunulo ke vchodu na věž. "Tak na to kašlem." Rozhodla jsem a šly
jsme pryč z náměstí "směr Václavák".
 |
| Staroměstké náměstí, já mezi Karolinem a Stavovským divadlem, mamka na Ovocném trhu |
Při chůzi uličkou za Starbucks jsme měly vidět dům
"U Dvou zlatých medvědů" se zdobeným tesaným portálem s medvědy.
Ten jsme nikde nezahlédly. Už jsme se však těšily na oběd a do hledání domu
jsme se nepouštěly. Stačilo nám vidět kostel sv. Havla, Karolinum, Ovocný trh a
budovu Stavovského divadla. Přes Václavské náměstí, se zajímavou směsí budov ze
všech dob, jsme pak došly až do Anglické ulice najíst se v Sweet &
Pepper Days (www.facebook.com/SweetPepperDays?ref=ts&fref=ts).
 |
| Sweet & Pepper Days |
Z jejich opravdu široké nabídky burgerů, tortill,
sendvičů, polévek a salátů jsme si vybraly "burrito chilli con
carne". Bylo fantastické. Nebyly tu moc velké kusy žužlavého hovězího,
čtvrtkila sýra, málo koření, příliš koření nebo spousta cibule, ani tortilla
nebyla smažená na spoustě oleje, jak se mi u dřívějších plněných tortill
v podobném stylu stávalo. A k tomu ta salsa z čerstvých rajčat…
Osvěžila jsem se jejich domácím ice-tea, a pak ještě upíjela mamce její
zázvorovou limonádu, kde se jim skvěle podařilo vyvážit sladkost a ostrost a
ještě přidat "cosi" mírně perlivého.
Nadchl mě také jejich jednoduchý stylový interiér, fakt,
že mají venkovní posezení a možnost půjčit si na prolistování nějakou kuchařku
z jejich knihovničky. Kdybych mohla, zajdu sem i na snídani (lívance
s ovocným přelivem nebo javorovým sirupem a ořechy znějí moc hezky).
Lákaly mně též dezerty vystavené na pultě u pokladny, naší další zastávkou však
bylo IF Café, tak jsem musela odolat.
 |
| IF Café |
IF Café (www.facebook.com/pages/IF-Caf%C3%A9/704661576218986?ref=ts&fref=ts) je cukrárna ve francouzském stylu Ivety
Fabešové, kterou možná znáte z kuchařek. Jsem velmi ráda, že nezůstala
jenom u nich. Z její cukrárny se mi vůbec nechtělo.
Je v ní milá obsluha, která vám na dřevěném tácku
přinese výbornou kávu s nádherně zdobenou pěnou a zákusek (nad tím se budu
rozplývat později), pohodlné sezení a útulný interiér doladěný do detailů, jako
třeba stoly jako od šicího stroje, tabule s kresbou makronek a receptem na
ně a svícny na stěnách ve tvaru čajových šálků.
Přestože mě Ivetiny facebookové stránky (www.facebook.com/iveta.fabesova?fref=nf) každý den dělaly chutě na zmrzlinu,
daly jsme si mousse. Zmrzlinu, ačkoli ne domácí si totiž můžeme narozdíl od mousse
koupit i v Chrudimi. Tento opravdu výjimečný dezert z tenkého piškotu a lehké
lahodné pěny jsme si navíc nemohly nechat ujít. Mamka ochutnala pomerančový,
z něhož pomeranč moc netrčel, akorát ochutil a ovoněl pěnu, doplněný ještě
čokoládovou vrstvou, já zas měla oříškový, co byl jemný, ale oříšky z něj byly
cítit, a měly jsme nebe v puse.
 |
| Františkánské zahrady a muzeum gastronomie |
S břichem plným dobrot jsme se dosunuly k metru
a přejely na Můstek. U Václavského náměstí jsme nějakou dobu hledaly, avšak
nakonec našly, Františkánské zahrady aneb "místo plné klidu hned za
Václavákem". Poté jsme opět hledaly a našly, jak se dostat na Husovu
ulici, když jsme špatně odbočily. Po Husově jsme kolem kostela sv. Jiljí (tam
jsme ještě nakoukly, když už jsme u něj byly) přišly k městské knihovně na
výstavu "Jan Kubíček: Retrospektiva" s obrazy založenými na
geometrii. "No, taková geometrie se mi moc líbí." Komentovala jsem
výstavu. Odměnou za dlouhé hledání vchodu do knihovny, co se rekonstruovala,
nám bylo vstupné zdarma.
Den jsem chtěla zakončit procházkou po Židovském městě a
návštěvou synagogy. Asi čtvrthodiny jsme obcházely kolem synagog a informací,
než nám došlo, že v sobotu mají zavřeno a musíme si najít náhradní plán.
Tím mělo být muzeum módy ve Štupartské a muzeum gastronomie
v blízké Jakubské ulici. U muzea módy bylo na lístečku "vrátím se za
pět minut". Chvíli jsme čekaly a pak šly radši do muzea gastronomie,
protože jsme netušily, za jak dlouho "se vrátí". To jsme pro změnu
nemohly najít. Vyčerpaně jsem si se slovy "já na to už s…" sedla na
chodník a přemýšlela, co dál. Mamka naštěstí zůstala plně při smyslech, zašla
se zeptat paní v galerii Jakubská a k mému štěstí jsme si mohly
prohlédnout expozici o historii gastronomie. Dozvěděly jsme se, jak dříve
vypadalo vaření, nádobí, spotřebiče (nebo krby) i co jedl Masaryk (měl rád
sladké).
A na závěr i to
muzeum módy bylo. Ale moc muzeum to není. Spíš obchůdek s opravenými šaty
z minulého století a tabulemi, co se v kterém desetiletí nosilo.
P.S. Po příjezdu z dovolené jsem si našla ještě
jeden důvod proč milovat Sweet & Pepper Days. Chodí tam i moje oblíbená Aňa
Geislerová: https://www.facebook.com/SweetPepperDays/photos/pb.469279689812982.-2207520000.1407951651./668809489860000/?type=1
Škoda, že jsem ji tam nepotkala…
P.P.S. Hm, stručnější teda nejsem. Asi se s tím už budete
muset smířit.
Žádné komentáře:
Okomentovat